Krkonoše jsou jediné české hory, které mají skutečně velehorský charakter – skalnaté hřebeny, ledovcové kary, nejvyšší vodopády v zemi i rašeliniště, jaké byste čekali spíš někde v subarktické tundře. Když přidáte voňavé horské louky, roubenky a stovky kilometrů značených tras, je jasné, proč sem lidé jezdí po celý rok. Sepsali jsme nejkrásnější místa Krkonoš, která stojí za výlet, a poradíme, odkud se za nimi vyráží nejpohodlněji.
Vrchlabí – brána Krkonoš, odkud se vyráží nejlíp
Než zamíříte na hřebeny, hodí se mít kde složit batoh. Vrchlabí leží přímo na úpatí hor, na horním toku Labe, a ne nadarmo se mu říká brána Krkonoš. Je to dopravní křižovatka, ze které je to pár kilometrů ke Špindlerovu Mlýnu, k Jánským Lázním i k Jilemnici – tedy ke všem hlavním nástupním místům do nitra národního parku.
Samotné město přitom rozhodně není jen průjezdní stanice. Najdete tu renesanční zámek obklopený parkem, děkanský kostel sv. Vavřince a hlavně moderní Muzeum Krkonoš v bývalém augustiniánském klášteře, kde sídlí i Správa KRNAP. Je to ideální program na den, kdy je nahoře mlha nebo si chcete dát od túr pauzu. Kousek za městem se navíc tyčí rozhledna Žalý – jediná kamenná rozhledna v Krkonoších.
Pokud hledáte klidnou základnu s dobrou dostupností do hor, vyplatí se zvážit ubytování ve Vrchlabí. Bydlíte mimo nejdražší střediska, ráno jste autem za chvíli na parkovišti pod hřebeny a večer se vracíte do tichého městečka místo přeplněného horského centra.
| Cíl výletu | Orientačně autem z Vrchlabí |
| Špindlerův Mlýn (lanovky, hřebeny) | ~ 15 km |
| Pec pod Sněžkou (výstup na Sněžku) | ~ 20 km |
| Janské Lázně a Černá hora | ~ 18 km |
| Harrachov (skoky, Mumlava) | ~ 28 km |
Sněžka a Obří důl – výstup na střechu Česka
Sněžka (1 602 m) je nejvyšší hora Krkonoš i celé České republiky a jejím vrcholem prochází česko-polská hranice. Na samotném vrcholu stojí kaplička sv. Vavřince a takzvaná Česká poštovna – nejvýše položená pošta u nás. Nahoru se dá vyjít pěšky, vyjet na kole, v zimě na lyžích, nebo se svézt lanovkou z Pece pod Sněžkou přes mezistanici na Růžové hoře. Kombinace výšlapu nahoru a lanovky dolů je oblíbená u rodin i méně zdatných turistů.
Pod vrcholem se otevírá impozantní Obří důl – ledovcové údolí protnuté řekou Úpou, s kamennými valy a botanicky vzácnou Krakonošovou zahrádkou, kde v létě kvetou rostliny jinde v Česku nevídané. Stezka Obřím dolem patří k nejkrásnějším výstupovým trasám na Sněžku a cestou míjíte zbytky staré kovárny i vodárny, ze které se kdysi nosila voda až na vrchol.
Krkonošské vodopády, které stojí za zastávku
Vodopády jsou v Krkonoších kapitola sama pro sebe a často bývají hlavním cílem výletu. Tady jsou tři, které byste si neměli nechat ujít.
Pančavský vodopád – nejvyšší v Česku
S výškou 148 metrů je Pančavský vodopád nejvyšším vodopádem v České republice. Voda se v kaskádách řítí z Pančavské louky do Labského dolu a nejlepší pohled na něj nabízí Ambrožova vyhlídka, odkud zahlédnete i panorama východních Krkonoš. Dostanete se sem po červené značce mezi Labskou boudou a mohylou Hanče a Vrbaty.
Labský vodopád a Labský důl
Skalnaté údolí Labský důl se táhne podél Labe v délce zhruba osmi kilometrů a schovává hned několik vodopádů. Samotný Labský vodopád padá z výšky kolem 30 metrů a z bezpečné vyhlídky nad jeho hranou dohlédnete na hlavní proud i kaskády nad ním. V zimě se vodopád proměňuje v ledopád, což je úplně jiná podívaná. Nad údolím stojí Labská bouda, spojená se smutným příběhem lyžaře Bohumila Hanče a jeho kamaráda Václava Vrbaty, kteří zde v roce 1913 zahynuli při náhlé změně počasí.
Mumlavské vodopády u Harrachova
Méně náročný, zato fotogenický cíl. Mumlavské vodopády najdete kousek od Harrachova, kde se voda s hukotem valí přes žulové bloky do hloubky asi deseti metrů. Ve skále si voda s pískem vymlela takzvaná Čertova oka. K vodopádům vede pohodová modře značená cesta vhodná i s dětmi.
Pramen Labe a Cesta česko-polského přátelství
Labe, naše nejdelší řeka, vyvěrá na Labské louce nedaleko polských hranic. U upraveného pramene najdete kamennou skruž, sochu alegorie vody a zídku s erby měst, kterými řeka cestou k Severnímu moři protéká. Skutečné prameniště leží stranou a je nepřístupné – to, co vidíte, je symbolické místo upravené pro turisty. Končí tu i Bucharova cesta z Jilemnice.
Od pramene se dá napojit na slavnou Cestu česko-polského přátelství – zhruba osmadvacetikilometrovou hřebenovku, která vede po hranici a v její blízkosti. Cestou se otevírají jedny z nejlepších výhledů v celých horách: Sněžné jámy, Mužské a Dívčí kameny, Malý Šišák i Sněžka. Počítejte s celodenním výletem, batohem se svačinou a podle počasí i náhradním oblečením.
Ledovcové kary a horská jezera
Sněžné jámy
Mohutné ledovcové kary Sněžné jámy leží na polské straně hor. Velká Sněžná jáma měří kolem 800 metrů, je přes 200 metrů hluboká a na jejím dně se zrcadlí ledovcová jezírka; menší jáma je o něco kratší. Většina turistů se spokojí s pohledem od boudy Wawel, ale kdo sejde dnem kary po značené cestě, odmění se výhledem z úplně jiného úhlu. Patří k nejdivočejším zákoutím Krkonoš.
Wielki Staw a Mały Staw
Dvojice ledovcových ples Wielki Staw a Mały Staw leží také na polské straně a dělí je asi půlhodina chůze. Větší z nich má rozlohu přes osm hektarů a hloubku kolem 25 metrů. Obě jsou krásně vidět z hlavního hřebene. Když už zamíříte přes hranici, stojí za zastávku lázeňské městečko Karpacz s unikátním dřevěným kostelíkem Wang, který sem byl převezen až z norského Vangu.
Rašeliniště – kus tundry v srdci hor
Úpské rašeliniště
Mezi Studniční horou, Luční boudou a hraničním hřebenem se rozkládá Úpské rašeliniště – s rozlohou kolem 73 hektarů největší vrchovištní rašeliniště Krkonoš a živá připomínka doby ledové. Najdete tu rašelinná jezírka i vyvýšené bulty a typickou kleč. Prochází jím dřevěný chodníček, ze kterého se nesmí scházet – mocnost rašeliny tu místy sahá až přes metr.
Černohorské rašeliniště a Janské Lázně
Nad lázeňským městečkem Janské Lázně se zvedá Černá hora (1 299 m), na kterou vás vyveze kabinová lanovka Černohorský expres. Na náhorní plošině se rozkládá Černohorské rašeliniště, kterým vede 3,5 km dlouhá naučná stezka po povalových chodníčcích a kde se můžete rozhlédnout z dřevěné vyhlídkové věže. V červenci tu rozkvétají vzácné rostliny do překvapivé krásy. Janské Lázně samotné lákají na secesní kolonádu a jsou příjemným klidnějším východištěm pro túry.
Horská střediska pro každé roční období
Špindlerův Mlýn a Labská přehrada
Špindlerův Mlýn leží v údolí Labe a je nejznámějším střediskem Krkonoš – v zimě ráj lyžařů (Svatý Petr, Medvědín, Horní Mísečky, Labská), v létě ideální nástupní bod pro turistiku a cykloturistiku. Na okraji města stojí Labská přehrada s téměř stodvacetimetrovým silničním mostem. Koupat se v ní nedá, zato si tu můžete dát adrenalinové „přemostění přehrady“ – sjezd na laně podél hráze ve výšce kolem 25 metrů.
Harrachov
Harrachov v údolí Mumlavy proslul monumentálními skokanskými můstky; tamní mamutí můstek K180 patří k největším na světě. Kromě Mumlavských vodopádů sem na jaře láká i přírodní památka Anenské údolí, kde rozkvétají tisíce šafránů bělokvětých. Z Harrachova navíc můžete vyrazit ozubnicovou tratí, takzvanou Zubačkou, přes několik tunelů do Tanvaldu.
Kde se v Krkonoších ubytovat
Krkonoše se dají objíždět z mnoha míst, ale praktická základna ušetří spoustu času i peněz. Střediska jako Špindl nebo Pec bývají v sezóně drahá a přeplněná, zatímco Vrchlabí nabízí klid, kompletní občanskou vybavenost a skvělé silniční napojení do všech koutů hor. Ráno vyrazíte na hřebeny, odpoledne se vrátíte k Labi a večer máte město i restaurace na dosah.
Vyberte si proto klidné ubytování ve Vrchlabí a udělejte z brány Krkonoš svůj výchozí bod. Z jednoho místa pak v pohodě obrazíte Sněžku, vodopády i ledovcová jezera, aniž byste se každý den stěhovali.
Často kladené otázky
Které místo v Krkonoších navštívit jako první?
Klasikou je výstup na Sněžku přes Obří důl nebo lanovkou z Pece pod Sněžkou. Pro pohodovější start je ideální Špindlerův Mlýn a okolní vodopády, kam je z Vrchlabí jen pár kilometrů.
Jaký je nejvyšší vodopád v Krkonoších a v Česku?
Pančavský vodopád se svými 148 metry – je nejvyšší nejen v Krkonoších, ale v celé České republice.
Vyplatí se Krkonoše i v létě, nebo jen v zimě?
Rozhodně i v létě. Mimo lyžařskou sezónu vyniknou kvetoucí horské louky, vodopády s plným průtokem a hřebenové túry s výhledy do Polska.
Proč si vybrat za základnu zrovna Vrchlabí?
Leží přímo na úpatí hor jako brána Krkonoš, je odsud blízko ke Špindlu, Peci i Jánským Lázním a bydlení tu bývá klidnější a dostupnější než přímo ve střediscích.
Krkonoše zvládnou nadchnout milovníky náročných hřebenovek i rodiny, které hledají pohodový výlet k vodopádu. Vyberte si pár míst z našeho seznamu, sbalte batoh a klidnou základnu si udělejte v bráně hor. Připravené ubytování ve Vrchlabí je ten správný start, odkud budete mít všechna nej místa Krkonoš na dosah.
