Cesta přátelství

Ve vsi Bílka, jež je součástí severočeské obce Bořislav, najdeme pozoruhodnou stavbu – kapli svatého Václava z roku 2000. To hlavní, čím láká, však není objekt samotný jako spíše cesta k němu vedoucí, známá jako tzv. cesta přátelství.

Kde to všechno začalo

Vezměme to tedy pěkně zeširoka: k samotné kapli se sbíhají celkem tři cesty, jedna vede od Bořislavi, jedna od Milešovky a jedna od Černčic. Na svaté místo mířili poutníci již před mnoha staletími – první zmínky o existenci kaple pochází z roku 1639. Výše jsme však naznačili, že ta současná je veskrze moderní stavbou. Důvod je prostý: původní kaple se nedochovala, v roce 1736 prošla nejprve přebudováním a následně ji čekalo zchátrání poté, co celou oblast zpustošila druhá světová válka. V osmdesátých letech minulého století byla kaple nakonec úplně zbořena, aby se s příchodem nového tisíciletí dočkala kompletní obnovy. Zcela moderní tvář jí vtiskl architekt Ivan Nosek, zaujme však i výzdoba interiéru, která je dílem litoměřického výtvarníka Jana Koblasy.

Sochy budící vášně

Přístupové cesty ke kapli d roku 2002 lemuje soubor čtrnácti soch vytvořených v německém Schulte, kde vznikly podle návrhů českých a německých autorů (obě skupiny mají každá po sedmi autorstvích). Jedním z nich byl i výše zmíněný výtvarník Koblasa, který přispěl konkrétně s dílem nazvaným Volání hory. Náměty jednotlivých plastik jsou velmi pestré –  sochy znázorňují tančící anděly, rostliny či poutníky, ale nechybí ani čistě abstraktní nebo duchovní motivy. Umělecké pojetí je až surrealistické, takže turisté a návštěvníci při prohlížení mohou naplno popustit uzdu své fantazie a nechat se volně inspirovat dojmy, které v nich pohled na každou jednotlivou skulpturu zanechá. Pravdou je, že sochy na Cestě přátelství vyvolávají tak různorodé asociace, že slibují vyvolat vášně a vzbudit velmi zapálené diskuze na téma „umělecká licence“.