Krušnohorský plavební kanál Fláje patří k nejstarším technickým památkám svého druhu v České republice. V minulosti vznikl proto, aby zajistil potřebu dřeva pro město Freiberg. Naučná stezka Flájský kanál má dnes za úkol seznámit návštěvníky s touto jedinečnou technickou památkou, nejstarším plavebním kanálem na území České republiky ze 17. století. Začíná v blízkosti hráze vodní nádrže Fláje, odkud následuje koryto bývalého plavebního kanálu až ke státní hranici.
Flájský plavební kanál a jeho historie
Flájský plavební kanál (německy Neugrabenflöße) je zaniklý vodní kanál v Krušných horách, jenž v minulosti sloužil především k plavení dřeva. Kanál vedl ze stejnojmenné obce Flájí, přes Český Jiřetín, kde byl kanál vtesán do skály, až do saského města Clausnitz. Stavba začala v roce1624 a trvalo pět let, než byl plavební kanál dokončen. Práce byly ukončeny 8. března 1629 a provozu byl přes dalších 200 let do roku 1872.
Flájský plavební kanál je dokonce ještě o více než 160 let starší než plavební kanály na Šumavě. Do dnešní doby se z něj na obou stranách hranice sice dochovaly jen některé části, řadí se ale k vůbec nejstarším technickým vodním památkám na našem území, které je možné projít si bez průvodce.
Do povědomí lidí se Flájský plavební kanál dostal až v průběhu 21. století, a to díky publikaci přírodovědce a učitele litvínovského muzea Zdeňka Bárty. Poté došlo k několika propagačním činnostem ze strany Krušnohorské iniciativy formou drobné česko-německé brožury. Poté se zásluhou sdružení Česko-jiřetínského spolku podařilo zprostředkovat kontakt mezi německou stranou a státním podnikem Lesy České republiky, který je vlastníkem většiny pozemků, na kterých se kanál na české straně nachází. Tímto byla stezka částečně opravena a byla vybudována i její přeshraniční část. Ta byla poté slavnostně otevřena v roce 2013.
Historická naučná stezka Flájský kanál
Kanál lemuje naučná stezka značena zelenou turistickou značkou. Provede vás krásnou krušnohorskou krajinou od Flájské přehrady až po Saské hranice. Trasa má celkem 23 km, lze si ji ale zkrátit. Její kvalitu povrchu značně kazí kořeny vzrostlých stromů. S kočárkem je proto tato cesta neprůjezdná, na kole téměř také ne. Navíc je během cesty nutné překonat skalku, kterou kanál protéká. Během putování po českém úseku stezky se na celkem 11 stanovištích dozvíte zajímavé údaje o historii vybraných míst plavebního kanálu, k odpočinku poslouží zastřešená odpočívadla. Na německé straně pokračuje naučná stezka až do obce Clausnitz.
Při svých toulkách nezapomeňte navštívit Puklou skálu s krásným výhledem na Flájskou přehradu.
Zdroje: Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/flajsky-plavebni-kanal
