Rozhovor Vladimír Volman

Kdyby žil v jižních Čechách, asi by nezačal hrát v punkové kapele.

Vladimír Volman architekt, muzikant…

Celý Váš život je spjatý se severními Čechami a Ústeckým krajem? Jak Vás život tady ovlivnil?

Narodil jsme se na severu, chodil do školy a po vysoké škole jsem se sem vrátil. 6 let jsem působil v Praze, a to mě akorát ujistilo v tom, že bych tam nechtěl žít a fungovat. Myslím, že kdybych žil např. v jižních Čechách, tak bych asi nezačal hrát v punkové kapele (jestli takto lze definovat hudbu DO ŘADY) DO ŘADY! Vznikla v náladě 80. let a asi to na konečném výrazu je znát. Depresivní nálada 80. let v severních Čechách dala za to vzniknout hodně severočeským undergroundovým kapelám. V té době jsme hlavně nechtěli mít nic společného s hudebním mainstreamem. Dnes mi přijde, že se mladé punkové kapely hlavně snaží dostat se do mainstreamu.

Asi zde platí obecné pravidlo, že z Prahy je všude stejně daleko a všude začátek – startovací čára pro kapely je z Prahy spíše výhoda. Kapela ze severních Čech musí být lepší, aby se prosadila, což zase může být její výhoda. 🙂

Jak jste se dostal k hudbě, kterou tvoříte s kapelou Do řady?

Odmala jsem poslouchal veškerou hudbu. Hltal jsem všechno, co se ke mě dostalo. V 70. a 80. letech nebylo možné jen tak sehnat jakékoliv nahrávky, natož něco, co by bylo příbuzné s punkem. Pamatuji si, že tenkrát vyletěly Pistole (Sex Pistols), každý o tom mluvil, ale nikde se to nedalo sehnat. Slyšel jsem o nich, ale nikdo neměl žádnou nahrávku. Mezitím mi kamarád z gymplu přinesl nahrávku co si koupil v Jugoslávii a myslel si, že je to něco jiného. A pustil mi The Clash. To byla první kapela, co jsem slyšel a jak se říká, první dojem je většinou správný. Od té doby jsem hledal dál a snažil se dostat co nejvíce muziky pod kůži.

Ty Clash tam ale už zůstaly. Postupně jsem “objevil” další kapely. Vždy se mi líbily spíše kapely, které to měly “trochu jinak”, nedaly se snadno zařadit a byly své – The Crass, Damned , No means No, Black Flag apod.

V Praze jsem se dostal k lidem, kteří distribuovali nahrávky a najednou jsem poznal desítky kapel, které i dnes po letech jsou proti dnešní produkci výborné, nadčasové a poznatelné “na první hrábnutí do kytary”.

Snažili jsme se dělat muziku ,,ne na čtyři doby”, ale aby to mělo trošku nějakou nadstavbu a přidanou hodnotu. Na konečném výsledku je hodně znát, když je dobrý text, který nenahrazuje pouze rytmickou vatu do not – první dvě desky otextoval můj kamarád František Muller. První deska je asi z dlouhodobého pohledu opravdu nadčasová a ty texty platí i dnes a nezní jako prázdné fráze (deska Join The Army ?!).

Tak, jak jsem slyšel poprvé The Damned, řekl jsem si, že musím založit kapelu. To je pro kapelu největší pochvala.

Za mojí kariéru se mi několikrát stalo, že jsem slyšel nějakou předkapelu a poznal jsem tam náš vliv nebo rukopis. Po koncertě přišel někdo z kapely a řekl nám, že nás poslouchal, vyrostl na nás a založil taky kapelu. Tak to je pro muzikanta úplně největší medaile.

Píší nám i fanoušci z celého světa (Itálie, Francie, Německo, Švýcarsko, ale i Kolumbie) a jsme rádi, že se naše hudba dostala dál, než jsme v prvním plánu vůbec kdy doufali. 🙂

Změnil se punk-rock za dobu co jste na hudební scéně?

Určitě. Dneska punk představuje jen alternativní undergroundová klubová scéna s omezeným počtem posluchačů. To, co se za punk-rock vydává a hraje v Čechách nemá s původní myšlenkou nic společného, jak hudebně, tak názorem. To, že má někdo číro na hlavě neznamená, že má s tímto názorem něco společného. Vždy platilo pravidlo – nejdřív podstatné jméno a pak přídavné. 🙂 Na této vlně jede hodně mainstreamových kapel, které jsou nesprávně přiřazovány k punkové hudbě. V dnešní době běžnému posluchači, který nezná hudbu 70. a 80. let, může některá současná tvorba připadat “úžasná a neotřelá”. Ale najednou zjistíte, že takováhle muzika s daleko větším drivem a nasazením se v originále hrála již o 40 let dříve. 🙂

Ale i tak je na dnešní scéně několik kapel, které jsou originální nebo hrají poctivou muziku – např. kladenští TĚLESA OHNĚPAL, VT MARVIN a další.

Liptická vyhlídka Duchcov

 

Chcete-li si udělat rodinný výlet, můžete spojit návštěvu zámku s vycházkou na netradiční vyhlídku. Tuto kombinaci nabízí zámek v severočeském městě Duchcov, který se proslavil patrně nejvíce tím, že zde zhruba 13 let na konci 18. století působil jako knihovník italský spisovatel, dobrodruh, diplomat, špión a také proslulý svůdce žen Giacomo Casanova, který zde také zemřel.

Po prohlídce zámku se můžete vydat na vycházku dlouhou, či spíše krátkou, necelý jeden kilometr a dojít na zajímavou vyhlídku, která se stala duchcovskou atrakcí a zajímavých výletním cílem. O vybudování Liptické vyhlídky se zasloužily Severočeské doly a.s., města Chomutov a Duchcov a Společnost přátel města Duchcova.

Začátek zpevněné cesty je hned u zámku a na vyhlídku se dostanete po žluté turistické značce vedoucí Mosteckou ulicí a kolem garáží, odkud cesta stoupá až k vyhlídce. Můžete vyrazit také z ulice Hrdlovská, což je hraniční ulice duchcovského zámeckého parku.

Co nabízí Liptická vyhlídka

Cesta k vyhlídce vede prakticky po území bývalého povrchovém dolu Pokrok, na jehož samotném okraji byla vybudována zajímavě řešená vyhlídka. Stojí na návrší zrekultivované výsypky původního hnědouhelného dolu. Na tomto místě se až do roku 1976 rozkládala obec Liptice, která musela ustoupit těžbě hnědého uhlí. Liptickou vyhlídku tvoří altánek či chcete-li pergola obdélníkového tvaru a krajinu máte odsud jako na dlani. Vyhlídka poskytuje nevšední kruhový výhled na okolní krajinu.

Z jedné strany spatříte Duchcov tak, jak jste jej dosud neviděli, dále uvidíte opravnu velkorypadel bílinské šachty a částečně i ledvickou elektrárnu, dále město Osek a další obce a jejich okolí. Samozřejmě se můžete kochat půvaby blízkého Českého středohoří s nejvyšší horou Milešovkou, bizarním skalním útvarem Bořeň připomínajícím zkamenělého lva, který je dominantou Bíliny i celého okolí. To vše je k vidění z jedné strany, zatímco na druhé straně můžete obdivovat panorama nepříliš vzdálených Krušných hor, které lemují rozsáhlé rekultivace směrem na Mariánské Radčice.

Součástí trasy na vyhlídku je i pozoruhodná vodní plocha Emma, která celou rekultivovanou krajinu výrazně ozvláštnila.

Region Bilinsko a okolí, leží mezi Teplicemi a Mostem. Bližší seznámení severozápadních čech s okolním světem najdete právě na této stránce. Chcete-li k nám zavítat a hledáte ubytování navštivte stránku MegaUbytko.cz. Za turistikou se můžete vybrat do Krušných hor. Pěkné chaty, chalupy, apartmány i penziony v okolí naleznete v katalogu: ubytování Krušné hory. Určitě si vyberete.