Obec Ohníč

autor: | Úno 20, 2019 | Obce, Tipy na výlety

Obec Ohníč

Obec Ohníč naleznete v severozápadním okraji Českého středohoří, v údolí na pravém břehu řeky Bíliny. Jižně od obce se zvedá Pohradická hora. Obec Pohradice zanikla v roce 1964 v důsledku činnosti hlubinného dolu Svornost v Ohníči. Možná shodou okolností roku 2000 založili obce Ohníč, Hostomice nad Bílinou, Kostomlaty pod Milešovkou, Ledvice a Světec sdružení na podporu obnovy venkova pod názvem Mikroregion Svornost.

HISTORIE

Ohníč leží ve staré kulturní krajině, která byla obydlena před 8 000 lety. O osídlení území svědčí řada archeologických nálezů.

První písemná zmínka o obci Ohníč pochází z 15.století.

Nejvýznamnější období zažila obec v době, kdy zdejší panství vlastnila původem vestfálská šlechta z rodu Ledebour-Wicheln.

Obec v poválečném období utrpěla kvůli vysídlení německého obyvatelstva.

SOUČASNOST

Ohníč je plošně i počtem obyvatel největší a tvoří centrum sídelní struktury. Obec se dále dělí na pět části, konkrétně to jsou: Dolánky, Křemýž, Němečky, Ohníč a Pňovičky.

Obec Ohníč s okolím je příjemným místem pro život. Lidé zde žijí v blízkosti přírody a zároveň v dobré dostupnosti do okolních měst. Jednu třetinu výměry tvoří zalesněná plocha.

Železniční stanice Ohníč leží na dvoukolejné elektrifikované trati Ústí nad Labem – Bílina. Trasa vlaku kopíruje údolí řeky Bíliny.

(Článek téma výlet vlakem z Ohníče do Žalan připravujeme.)

OBEC KŘEMÝŽ (FOTO PaedDr. Vladimír Bärtl)

PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI

Na území obce Ohníč můžeme najít hned dva mlýny. Jeden z nich leží na pravém břehu řeky Bíliny v Dolánkach. Dnes již mlýn není funkční a patří soukromému majiteli.

Vedle mlýna stojí kaple ze začátku 19.století. Jedná se o jedinou kapli v okolí. Objekt byl postaven v klasicistním slohu na památku tragického úmrtí dítěte.

Druhý vodní mlýn náleží k Ohníči. Během druhé světové války mlýn vyhořel a následně byl opraven. Do dnešního dne je mlýn aktivně v provozu a stále se v něm mele mouka. Pohonem mlýnu již není voda, ale pracuje v plně elektrickém režimu.

Zatímco Ohníč může turisty lákat možností výletů do okolní přírody, v nedaleké Křemýži můžeme nalézt mnoho historických památek.

Kostel svatého Petra a Pavla je sakrální památkou ve vesnici Křemýž. Barokní kostel z roku 1706 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel byl postaven, na místě staršího kostela, ze kterého se zachovaly renesanční figurální náhrobky z 16. století.

KOSTEL SVATÉHO PETRA A PAVLA V KŘEMÝŽI (FOTO ARCHIV OBCE OHNÍČ)

Památky s nejasnou minulostí i budoucností

Od roku 1958 je zámek Křemýž zapsán jako kulturní památka České Republiky. V současné době tento objekt patří soukromému majiteli a není přístupný pro veřejnost.

Prvním panským sídlem v Křemýži byla tvrz, která stála severně od vesnice na návrší Ladenburk. V 17.století koupila křemýžské panství baronka Kateřina Alžběta z Bachonhay, která později nechala starou tvrz strhnout a postavila na jejím místě barokní zámek.

Po 2.světové válce byl zámek zdravotnickým zařízením pro léčbu plicních chorob. V polovině 20. století zde byla zřízena léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 1993 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce léčebny, ale o tři roky později byl její provoz zrušen.
Zřícenina pavilonu z 19. století stojí v zarostlém zámeckém parku je postavena v neogotickém slohu. Tvoří součást zámeckého areálu v Křemýži. Na návrší, asi kilometr od zámku, můžeme nalézt chátrající vyhlídkový pavilon, někdy označovaný jako letohrádek. Objekt sloužil jako cíl výletů pro lázeňské hosty z Teplic. V prvním patře jsou zachovalé dekorativní malby kolem oken.

Severovýchodně od vesničky Křemýž uprostřed lesa najdeme zpustlý hřbitov, který byl po 2. světové válce opuštěn a zpustošen.

Podle místních pověstí tam straší vlkodlaci a duchové. Po válce zde, podobně jako jinde v Ústeckém kraji, aktivně působili nacističtí záškodníci a teroristé z organizace Werwolf (německy vlkodlak). Výcvikové středisko werwolfů bylo na zámku Krásné Březno. Je možné, že se ukrývali v lesích u vesnice Křemýž, což mohlo dát podnět k vzniku pověrečných povídek.

V místech bývalého hřbitova se nachází také trosky hrobky rodu Ledenour-Wicheln z 19. století.

Křemýž Zámek (PaedDr. Vladimír Bärtl)

Za použité fotografie děkujeme obci Ohníč a PaedDr. Vladimírovi Bärtlovi. ODKAZY http://www.ohnic.cz/ FOTO http://www.litac.estranky.cz/

About Pavla Z.