Bílinsko je oblast v severočeském kraji, která byla ještě donedávna poznamenána intenzivní těžbou hnědého uhlí. To se zde dobývalo a místy ještě dobývá v povrchových dolech, což znamená prašnost a mohutné výsypky. Spolu s typickými kuželovitými kopci tvoří svéraznou krajinu zvanou České středohoří. Město Bílina a další obce se této nedobré nálepky postupně zbavují a lidé úspěšně zvelebují jak svá obydlí, tak zdejší přírodu. Platí to i o malé severočeské obci Hrobčice.
Zeměpisná poloha
Hrobčice se nacházejí na okraji Českého středohoří v nadmořské výšce 425 m, na úpatí Hradišťského masivu, cca 6 km směrem na jih od Bíliny. Původně zde obec tvořil shluk stavení kolem hospodářského dvora a cest, které se zde sbíhaly. Bylo to místo vyvýšené nad okolní krajinu a obklopené čedičovými skálami, které v minulosti poskytovalo místním i lidem z okolí relativně bezpečný úkryt zejména ve válečných dobách.
Právě Hrobčice byly postiženy těžební činností, neboť k této obci příslušejí i tři katastrální území po vesnicích Radovesice u Bíliny, Dřínek a Hetov, které byly zlikvidovány za účelem zřízení tzv. Radovesické výsypky. Paradoxem je, že například Hetov byl zlikvidován kvůli výsypce, kterou ale nebyl nikdy zasažen. Až do své likvidace byl Hetov obydlenou zachovalou vesnicí, kterou dnes připomínají pouze Boží muka v polích.
Historie
První písemná zmínka o obci Hrobčice je již z roku 1240. Ovšem ještě o něco starší je zmínka o jedné z jejích částí zvané Mirošovice, a to z roku 1207. Další částí Hrobčic byl Hetov, o kterém se kroniky zmiňují od r. 1418. Na počátku 17. století měl Hetov poplužní dvůr, k němuž po čase přibyl ovčín a pivovar. Od roku 1538 patřila obec k Lobkovickému panství. V 18. století patřila ves k Milešovickému panství a většinou se zde pěstovala pšenice. V 19. století měl Hetov již 35 stavení, byl rozšířen pivovar, postavena vinopalna a začala výroba kořalky ve velkém.
Hrobčické pamětihodnosti
Nad obcí stojí hřbitovní kostel svatého Havla, o němž jsou zmínky již z první poloviny 13. století.
Hrobčice tvoří několik místních částí, ve kterých stojí i další památky. Například kostel sv. Kateřiny v Chouči, kostel sv. Jakuba v Mrzlicích nebo kostel sv. Prokopa v Mukově. Nad Mirošovickou návsí stojí kostel sv. Vavřince a uprostřed návsi také zámek, který byl postaven ve druhé polovině 16. století v renesančním slohu, avšak ve druhé polovině 20. století bohužel značně zchátral.
V Hrobčicích můžete navštívit Pohádkový les více informací zde.
