Město Bílina
Bílinu mají mnozí spojenou s uhlím a nevábným životním prostředím. Tento název nese jednak město a jednak řeka, na které leží. Samotné město Bílina najdete v severočeském kraji mezi městy Teplice a Most.
Při bližším seznámení poznáte, že to s pověstí špinavého a zakouřeného města není příliš pravda a rovněž okolí netvoří pouze uhelné doly, ale také krásná příroda. Nad městem se tyčí hora Bořeň, pod kterou vyvěrá nejsilnější evropská čistě alkalická kyselka, která město proslavila mnohem více než uhlí, zejména díky svým léčivým účinkům.
Historie města Bílina
Název Bílina vznikl z přídavného jména bílý, které původně označovalo bílé bezlesé místo a protékající bílou řeku. Na konci 10. století zde byl vybudován přemyslovský hrad, na jehož místě dnes stojí zámek. Od roku 1502 byl hrad a panství ve vlastnictví Lobkoviců, kterým byl zámek vrácen v restitucích po r. 1989. Před Lobkovici držel
o hrad několika rodů a také byl několikrát vypleněn. Před polovinou 13. století vybudoval Ojíř z Fridberka nový hrad, pod nímž bylo založeno město s hradbami a třemi branami. Na počátku 15. století byla B ílina katolickým městem, takže nebylo divu, že ji dobyli husité. Od 16. století za Lobkoviců prodělalo město nový rozkvět, který však přibrzdilo několik ničivých požárů.
Ve druhé polovině 17. století byl na základě projektu italského architekta Antonia della Porty postaven na místě bývalého hradu barokní zámek. Rovněž vznikla nová budova arciděkanství a další radnice. V 18. století začal velký rozkvět lázeňství, které navázalo na dřívější využívání zdejších léčivých pramenů. V průběhu 19. století prodělala Bílina velký rozvoj průmyslu. Postupně byly bourány hradby a brány, byly budovány silnice, železnice a začala se rozvíjet těžba uhlí.
Památky
Barokní zámek se nachází nad náměstím. Uvnitř zámeckého areálu jsou zahrady, na kterých stojí zbytky bývalého hradního opevnění a bašta Manda. Další městskou památkou je kostel sv. Petra a Pavla. Z původně gotického kostela ze 13. století se zachovalo pouze zdivo v prostřední a jedné boční lodi. Přestavba do renesanční podoby byla provedena v letech 1573-1575. Vedle kostela stojí věž s přilbovou střechou a lucernou. Za povšimnutí stojí také Kostel Zvěstování Panně Marii na Újezdě, což je jednolodní renesanční stavba s valbovou střechou pocházející z období kolem roku 1600. Odpočinek a občerstvení najdete v zajímavé restauraci Kafáč v lázeňském parku na Kyselce.
