Uprostřed malebné krajiny Krušných hor v severozápadním cípu naší republiky pramení řeka Bílina, které se vlévá do Labe a posiluje jej tak na dlouhé cestě k Severnímu moři. Bílina je dlouhá 49 kilometrů, tedy dostatek na to, aby stihla zmohutnět.
Z hor až k Labi
Na své cestě protéká rozmanitou krajinou, míjí hnědouhelné pánve, které zdejší region za poslední desetiletí změnily k nepoznání, vine se povrchovými doly i bezlesými lány. Jak se postupně blíží až ke svému cíli, tedy Ústí nad Labem.
Místo gejzíru průsak
Na horním toku je Bílina čistá, nijak neovlivněná lidskou činností. Samotný říční pramen je dobře zmapován, leží v nadmořské výšce 725 metrů nedaleko Chomutova. Nejbližší vesničkou je nedaleké Zákoutí. Bílina vyvěrá na povrch v oblast tzv. Novodomskýh rašelinišť, kde lze kromě rozsáhlé sítě zde pramenících vodních toků obdivovat specifickou zvířenu i květenu. Po příjemně upravených stezkách můžete doputovat až téměř k samotnému prameni. Kdo by však čekal gejzír vody, ať se připraví na mírné zklamání, ze všeho nejvíce totiž místo připomíná louži (jde pouze o průsak podzemní vody). Tím spíš by však každý turista měl ocenit sílu přírody, která dokáže z tak nepatrného potůčku vytvořit nejprve bublající bystřinu a poté klidný a důstojný proud, sílící s každým dalším metrem. Ten můžete obdivovat třeba ve stejnojmenném městě, rozkládajícím se na řece.
