Uprostřed malebné krajiny Krušných hor v severozápadním cípu naší republiky pramení řeka Bílina, které se vlévá do Labe a posiluje jej tak na dlouhé cestě k Severnímu moři. Její tok měří 83,6 kilometru. V předešlých letech jsme o řece Bílině mohli slyšet jako o nejšpinavější řece České republiky. Jak si řeka vede nyní?
Z hor až k Labi
Bílina pramení v Loučenské hornatině Krušných hor a poté teče kolem Jirkova, Mostu a Bíliny do Ústí nad Labem, kde se vlévá do Labe. Na horním toku, nad vodárenskou nádrží Jirkov, ještě voda splňuje přísné požadavky na kvalitu pitné vody pro kojence. Řeka ale dále pokračuje rozsáhlou oblastí povrchové těžby a chemického průmyslu, která ji ovlivnila několika směry.
Ztráta přirozenosti řeky
Kvůli povrchové těžbě uhlí byla řeka přesunuta do uměle vytvořeného koryta a v některých částech je dokonce svedena do ocelového potrubí. Absencí původního koryta přišla řeka o přirozenou schopnost se samočistit. Navíc přišla i o svůj spád, což způsobuje nedostatek kyslíku v určitých částech řeky. V řece Bílině je dlouhodobě zvýšené množství rtuti, do vody se ale naštěstí neuvolňuje, zůstává v sedimentech. Problémem je poté jejich zvíření např. silnými dešti. Usazeniny řeky Bíliny jsou kromě rtuti bohaté i na arzen a vanad. V ústí řeky mnohdy arzen několikanásobně překračuje limity, jeho zvýšený obsah byl zjištěn i ve středním a horním toku. Řeka utrpěla množství ran, které ji zaručily ne moc dobrou pověst. Stav se však zlepšuje.
Pramen řeky Bíliny
Samotný pramen najdeme v krásné přírodě Krušných hor nedaleko od tzv. Novodomské cesty směrem po Staré blatenské cestě. Nepředstavujte si gejzír vyvěrající z půdy, ale spíš podmáčenou půdu v lese. První plochou, která je naplněna z pramene řeky Bíliny, je Černý rybník.
Pokud jste bílinští rodáci, je určitě skvělým nápadem pramen navštívit a užít si pohled na ještě čistou a nezměněnou řeku. V okolí pramene je spousty turistických i cyklo tras, lze tedy okolí prozkoumat jak na kole, tak pěšky.
