Bílinská kyselka: pramen, historie a kde ji v Bílině ochutnat

V Inhalatoriu na Kyselce jsou připravené kelímky a vodu si natočíte sami. Kdo sem přijel ochutnat Bílinskou kyselku přímo u zdroje, většinou odchází s tím, že ji ochutnal. Jenže neochutnal. V Inhalatoriu teče Obecní pramen se sirovodíkem, kyselka se čerpá z vrtu o kus dál a bez úprav jde do lahví. Koupit se dá o pár kroků vedle, přímo ve stáčírně.

V kostce
Pramen
vrt BJ-6 v areálu Kyselka, hloubka 190,8 m
Mineralizace
7 412 mg/l (rozbor 11/2023)
Muzeum
od června 2026, vstupné 150 Kč
Past
v Inhalatoriu neteče kyselka, ale Obecní pramen
Ověřeno 14. 9. 2026.
Letecký pohled na údolí Kyselka v Bílině se zřídelním komplexem Bílinské kyselky
Areál Kyselka pod Bořeněm: stáčírna, lázeňské budovy a železniční trať. Foto: Karel.basta, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Co je Bílinská kyselka?

Bílinská kyselka je přírodní minerální voda z vrtu BJ-6 v lázeňském areálu Kyselka v Bílině. Ministerstvo zdravotnictví ji vede jako přírodní léčivý zdroj. Je to alkalická hydrogenuhličitanová sodná kyselka s mineralizací 7,4 gramu na litr, přirozeně perlivá díky oxidu uhličitému. Čerpá se z vrtu hlubokého 190,8 metru a do lahví jde bez úprav.

Chutná výrazně a lehce slaně, protože v litru je přes sedm tisíc miligramů minerálních látek, hlavně hydrogenuhličitanů a sodíku. Výrobce ji řadí mezi ryze alkalické kyselky. Na e-shopech se o ní píše i jako o nejsilnější v Evropě, srovnání, které by to dokládalo, jsme ale nenašli.

Jaké je složení Bílinské kyselky?

Litr Bílinské kyselky obsahuje 7 412 mg minerálních látek, z toho 4 450 mg hydrogenuhličitanů a 1 780 mg sodíku. K tomu 2 370 mg volného oxidu uhličitého, který se do mineralizace nepočítá, ale dělá z ní perlivou vodu.

Látkamg na litr
Celková mineralizace7 412
Hydrogenuhličitany (HCO₃⁻)4 450
Sodík (Na⁺)1 780
Sírany (SO₄²⁻)612
Chloridy (Cl⁻)226
Vápník (Ca²⁺)140
Draslík (K⁺)81,2
Hořčík (Mg²⁺)48,8
Fluoridy (F⁻)5,60
Lithium (Li⁺)3,81
Volný oxid uhličitý (CO₂), mimo mineralizaci2 370
Rozbor ze 24. 11. 2023, laboratoř přírodních léčivých zdrojů Ministerstva zdravotnictví v Karlových Varech, zveřejněný výrobcem. Teplota vody v prameni 15 °C, pH 5,6.

Výrobce upozorňuje, že pro děti do čtyř let není vhodná jako hlavní zdroj pitné vody.

Kde pramení a kde se stáčí Bílinská kyselka?

Bílinská kyselka se čerpá z vrtu BJ-6 hlubokého 190,8 metru v areálu Kyselka jižně od centra Bíliny. Vrt leží v ochranném pásmu I. stupně a veřejnosti je nepřístupný. Stáčírna stojí přímo v areálu na adrese Kyselská 122/29, kde je i prodejna a infocentrum.

Areál leží pod Bořeněm. Za minutu tu podle výrobce vznikne zhruba dvacet litrových lahví, za měsíc kolem 400 tisíc. Pracuje tu 22 lidí.

Voda se nijak neupravuje, z pramene jde do akumulačních nádrží se stálou teplotou a odtud do lahví. Kromě Bílinské kyselky se tu stáčí i Zaječická hořká.

Bílinská Žaludeční a Jaterní

Nejsou to jiné prameny. Bílinská Žaludeční je kyselka s extraktem z meduňky, Bílinská Jaterní s extraktem z ostropestřce mariánského.

Kdo dnes Bílinskou kyselku vyrábí

Od konce srpna 2026 patří výrobce společnosti European Healing Waters, za kterou stojí Kofola a investiční skupina Invest Gate. Předcházely tomu dva divoké roky. Dosavadní výrobce Bohemia Healing Marienbad Waters se v červnu 2025 dostal do insolvence a v březnu 2026 soud potvrdil konkurz. Stáčírna přitom jela dál. V červenci 2026 vyhrála soutěž o firmu Kofola s Invest Gate.

Krajský soud v Plzni 24. srpna 2026 schválil prodej mimo dražbu za 440,5 milionu korun. Koncem srpna prodej vypořádali. Noví majitelé mluví o záchraně tradičních značek.

Kde Bílinskou kyselku ochutnat v Bílině

Pravou Bílinskou kyselku koupíte v prodejně ve stáčírně na Kyselské 122, kde je i Infocentrum Kyselka (denně 8:30–17:00). V Inhalatoriu kousek od ní teče jiný pramen.

V Inhalatoriu teče jiný pramen. Informační centrum Bílina výslovně píše, že v Inhalatoriu teče Obecní pramen, ne ten, který se stáčí jako Bílinská kyselka. Má méně oxidu uhličitého, cítit je sirovodík a je jen na ochutnání, ne na pití ve velkém. Starší články i některé turistické weby to pořád pletou.

Kruhová kašna a pavilon pramene Františka Josefa v lázeňském parku Kyselka v Bílině
Kašna pod pavilonem pramene Františka Josefa v lázeňském parku. Foto: Barocco, Wikimedia Commons, CC0

I tak se tam vyplatí zajít. Inhalatorium je otevřené od dubna denně od 15 do 18 hodin a podle infocentra je ochutnávka zdarma. Konec sezóny má infocentrum na webu dvakrát jinak, jednou září, jednou říjen. Kdo jede v říjnu, ať si předem zavolá.

V budově stáčírny je prodejna minerálek z lázeňských pramenů a Infocentrum Kyselka, otevřené denně 8:30–17:00 s polední pauzou 12:00–12:30, telefon 725 508 148.

Muzeum Bílinské kyselky

Nejnovější je v areálu muzeum. Otevřeli ho v červnu 2026 v opravené historické budově u stáčírny. Ukazuje fotografie, dokumenty, reklamní tisky, ocenění ze světových výstav i studie z 18. století a kus prostoru patří i Zaječické hořké. Provází Karel Bašta ze stáčírny.

  • Adresa: Kyselská 122/29, Bílina
  • Vstupné: 150 Kč od 15 let, 70 Kč pro mladší, jen hotově v Infocentru Kyselka
  • Prohlídky: komentované, ve středu od 14:00 (16., 23. a 30. 9., 7. 10. 2026), trvají 30 až 45 minut
  • Rezervace: basta@lazenskeprameny.cz
  • Infocentrum Kyselka: 725 508 148, kyselka@icbilina.cz

Další termíny vypisuje muzeum na webu. Než vyrazíte, podívejte se na muzeumbilinskekyselky.cz nebo zavolejte do infocentra.

Historie Bílinské kyselky v datech

Prameny patřily Lobkovicům. Car Petr Veliký kyselku ochutnal v Teplicích a z Bíliny se později vozila až do Ameriky a Brazílie.

RokCo se stalo
1664prameny zapsány do urbáře lobkovického panství
1761kněžna Lobkovicová nechala prameny očistit od „divokých vod“ (muzeum uvádí zachycení pramenů už 1712)
1781mramorová deska formálně uznává léčivé vlastnosti vody
1786rozesílá se 42 000 hliněných džbánků ročně
1788lázeňský lékař Franz Ambrosius Reuss vydává spis Biliner Sauerbrunn
1840začíná výroba Bílinských zažívacích pastilek
1850rozesílka dosahuje 110 000 džbánků ročně
1855založen lázeňský park
1898nová tovární budova stáčírny a odhalení pomníku Reussům
kolem 1900kyselka se vyváží až do Ria de Janeira (muzeum uvádí 1899, výrobce 1905)
2014nová technologie jímání po velké obnově stáčírny
2025–2026konkurz výrobce, v srpnu 2026 prodej skupině Kofola a Invest Gate
2026v červnu otevírá Muzeum Bílinské kyselky
Podle Muzea Bílinské kyselky, výrobce, Českého rozhlasu a Wikipedie. U roku úpravy pramenů se zdroje rozcházejí.
Pomník Reussů před historickou budovou stáčírny Bílinské kyselky v Bílině
Pomník otce a syna Reussových před budovou stáčírny z roku 1898.

V dřívějších textech stojí, že léčivé vlastnosti uznali v roce 1782. Mramorová deska, která je uznává, je ale podle muzea z roku 1781.

Areál Kyselka: co je vidět okolo

Lázeňský dům v areálu Bílinská kyselka s terasou a kamenným schodištěm
Hlavní lázeňská budova v roce 2020, před opravou fasády a terasy. Foto: Tadeáš Gregor, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Lázeňský park vznikl v roce 1855. Podobu stáčírny, Inhalatoria i hlavní budovy lázní navrhl podle infocentra architekt Franz Sablik. Lázně Kyselka jako léčebný provoz dnes nefungují a hlavní budova zhruba třicet let chátrala. Město ji od března 2025 opravovalo: fasádu, okna a terasu s historickými balustry. V červnu 2026 už ČTK psala o opravené budově, jak ji město využije, zatím rozhodnuté není.

V lázeňském parku stojí lesní kavárna Kafáč. Budova je lovecký pavilon z pražské Jubilejní výstavy v roce 1891, do Bíliny ho přenesli o dva roky později. Kousek dál je koupaliště Kyselka s šedesátimetrovým tobogánem a minigolf, ceník koupaliště na Kyselce máme zvlášť.

Kam dál v Bílině

Lázně Kyselka Bílina
Proč lázně skončily a co z nich zbylo.
Franz Reuss, otec bílinských lázní
Lékař, který kyselku proslavil.
Lesní kavárna Kafáč
Pavilon z Jubilejní výstavy v lázeňském parku.
Bořeň
Znělcový vrch nad areálem Kyselka.
Bílina: co vidět a kam na výlet
Památky, Kyselka a okolí na jednom místě.
Zdroje
Ověřeno 14. 9. 2026.