Když jedete po třináctce z Mostu na Jirkov, minete místo, kde se řeka ztratí pod zem. Nic tam není vidět, jen pole a násep. Bílina tam na tři kilometry mizí do čtyř ocelových rour a vyteče až na druhé straně. Trvá to od roku 1981 a letos v červenci se s tím konečně začalo něco dělat.
Kde: Ervěnický koridor mezi Mostem a Jirkovem, katastr Vrskmaně
Co: 3,1 km potrubí nahradí 4,7 km otevřeného meandrujícího koryta
Za kolik: 137,2 mil. Kč bez DPH, z toho dotace 196 mil. z programu Spravedlivá transformace
Kdy: staveniště předáno 7. 7. 2026, hotovo v první polovině roku 2028
Ověřeno 12. 8. 2026
Foto: freedome, Wikimedia Commons, Public domain
Kudy Bílina vlastně teče
Většina lidí zná Bílinu jako tu řeku, co teče pod Bořněm. Málokdo si vybaví, že začíná vysoko v Krušných horách a končí až v Labi.
Řeka měří 81,4 kilometru, povodí má 1 071 km² a pramení v 825 metrech nad mořem v Loučenské hornatině. Přírodní ráz má ale jen zhruba šestina její délky, zbytek je regulovaný, zahloubený nebo rovnou zatrubněný.
Tři kilometry, na kterých řeka není vidět
V Ervěnickém koridoru teče Bílina ve čtyřech ocelových rourách o průměru 1,2 metru. Úsek je dlouhý 3,1 kilometru a roury leží na takzvaných rektifikačních stoličkách, aby se daly dorovnávat, jak se násep pod nimi usazuje.
Potrubí je po pětačtyřiceti letech na konci životnosti. Hlavní problém je důlková koroze. Údržbář to popsal srozumitelněji než jakákoliv zpráva: „Na některém místě se vždycky udělá důlek, a tam potom, když je ta voda v tlaku, tak vystřelí na povrch.“ Stav se kontroluje třikrát týdně, v poslední době častěji.
Pro ryby je ta trubka past. Spadnou do ní a tobogán je vyplivne až o tři kilometry dál. Generální ředitel Povodí Ohře Jan Svejkovský vysvětluje proč: „V trubkách nedochází k okysličování vody ani ke kontaktu s okolním prostředím, což jsou základní podmínky pro život vodních organismů.“
Proč skončila pod zemí
Kvůli uhlí a kvůli tomu, aby se násep nerozjel. Ervěnický koridor je obrovská vnitřní výsypka mezi lomy ČSA a Jan Šverma, sypaná od roku 1957. Vede po ní železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov, silnice I/13 a prakticky všechny inženýrské sítě mezi Chomutovem a Mostem.
Výsypka není zhutněná, a kdyby do ní voda prosakovala, ohrozilo by to stabilitu celého náspu i oba velkolomy. Proto šla řeka do trubek. Přeložka Bíliny byla dokončena v dubnu 1981 jako první ze všech přeložek koridoru, samotný koridor se rozjel až v roce 1984.
Kus té historie sahá ještě dál. Na místě dnešního lomu ČSA bývalo Komořanské jezero, po většinu holocénu největší jezero v Čechách, a Bílina z něj vytékala. Bohuslav Balbín o něm psal už v roce 1679. Vysušili ho ve třicátých letech 19. století.
Foto: Petr Kinšt, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Do původního koryta se řeka nevrátí. Nejde to
Slovo návrat je v tomhle případě zavádějící. Forbes to napsal nejpřesněji: do původního koryta to „už ani není možné, původní koryto totiž bylo místy zcela odtěženo nebo naopak zasypáno, změnily se i výškové profily, a tak by spád řeky i její trasa byly zcela jiné.“
Co přesně se staví
Zadání zní suše a přesně: odstranit konstrukce přeložky a nahradit je prostým otevřeným meandrujícím korytem. V praxi to znamená tohle:
| co | hodnota |
|---|---|
| délka potrubí, které zmizí | 3,1 km |
| délka revitalizovaného úseku | 4,7 km |
| o kolik se tok prodlouží | víc než 1,5 km, kvůli meandrům |
| běžný průtok korytem | asi 1 m³/s |
| kapacita celého pásu | 11 m³/s, tedy stoletá voda z VD Újezd |
| investor | Povodí Ohře, státní podnik |
| zhotovitel | RRR spol. s r.o. |
Kolem koryta vznikne niva s tůněmi, mokřady a mělčinami. Na začátku a na konci úseku budou balvanité skluzy, aby ryby prošly dál. Dno i boky se pečlivě utěsní, aby voda neprosakovala do výsypky. Zeleň se vysází jen v menší míře, o zbytek se má postarat příroda sama.
Součástí bude i písečná duna. Voda pod nádrží Újezd je „hladová“, chybí jí sediment, a tak si ho bude z té duny sama ujídat.
Malá vodní elektrárna z devadesátých let skončí. Využívá dnes část potrubí, takže s ním zmizí. Elektřinu už vyrábět nebude, ale její objekt zůstane stát a poslouží jako technické zázemí.
Kolik to stojí a proč se to táhlo
Odhady se za dva roky několikrát změnily, a proto v různých článcích najdete jiná čísla. Tady je vývoj i to, co je nakonec ve smlouvě.
| kdy | částka | co to bylo |
|---|---|---|
| září 2024 | 117 mil. Kč | první odhad Povodí Ohře |
| leden 2026 | 190 mil. Kč | odhad po přepočtu |
| květen 2026 | přes 203 mil. Kč | předpoklad při vypsání soutěže |
| červen 2026 | 137,2 mil. Kč bez DPH 166,0 mil. s DPH | podepsaná smlouva |
Vysoutěžilo se tedy výrazně pod odhadem. Stavbu z velké části pokrývá dotace 196 milionů korun z Operačního programu Spravedlivá transformace, tedy z peněz určených na odchod od uhlí.
Čekání na tu dotaci je zároveň důvod, proč se stavba o rok zdržela. Původně měla začít v první polovině roku 2025 a skončit do konce roku 2027.
Jak šel čas
| kdy | co se stalo |
|---|---|
| 1957 | začíná se sypat Ervěnický koridor |
| 1959–1960 | zaniká město Ervěnice, lidé se stěhují do Nových Ervěnic v Jirkově |
| duben 1981 | Bílina mizí do potrubí, jako první přeložka koridoru |
| 1984 | koridor se zprovozňuje, 2. června jede první vlak |
| 2024 | kontrola potvrzuje konec životnosti potrubí |
| 7. 7. 2026 | Povodí Ohře předává staveniště firmě RRR |
| první polovina 2028 | plánované dokončení |
| do tří let po dokončení | podle ekologů se v meandrech objeví flóra a fauna |
Co z toho má město Bílina
Stavba je jinde. Odehrává se v katastru Vrskmaně na Chomutovsku, mezi Mostem a Jirkovem. Do samotného města Bílina nezasahuje a žádný ze zdrojů nevyčísluje, o kolik bude voda čistší, až k nám doteče. Kdo čeká, že se tím vyřeší řeka pod Bořněm, bude zklamaný.
Foto: Palickap, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Přesto to za pozornost stojí, a ze dvou důvodů. Zaprvé je to největší zásah do naší řeky za pětačtyřicet let a Bílina je pořád nejznečištěnější řeka v Česku. Hana Matějková z Ekologického centra Most k tomu říká: „Ačkoli je Bílina stále jedním z nejzatíženějších vodních toků v povodí Ohře, její ekologická kondice se za poslední desetiletí výrazně zlepšila.“
Zadruhé: v samotné Bílině je řeka ve stavu, který koridor připomíná víc, než by se čekalo. Podle studie nábřeží, kterou si město nechalo zpracovat v roce 2023, je koryto zahloubené, s břehovými zdmi, a přístupnost břehů pro obyvatele prakticky neexistuje. V šedesátých letech řeka ustoupila přeložce železnice a nové třináctce, zrušil se jez i kamenný most.
Foto: Palickap, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Časté otázky
Kudy teče řeka Bílina?
Pramení v Krušných horách v 825 metrech nad mořem, teče přes Jirkov, Ervěnický koridor, Most, Bílinu a Teplice a v Ústí nad Labem se zleva vlévá do Labe. Měří 81,4 kilometru.
Proč je Bílina v potrubí?
Kvůli těžbě uhlí a stabilitě Ervěnického koridoru. Koridor je nezhutněná výsypka mezi lomy a prosakující voda by ohrozila jeho stabilitu i oba velkolomy. Přeložka byla dokončena v dubnu 1981.
Vrátí se Bílina do původního koryta?
Ne. Původní koryto bylo místy odtěženo a jinde zasypáno a změnily se výškové poměry, takže už neexistuje. Vznikne zcela nové meandrující koryto o délce úseku 4,7 kilometru.
Kdy má být hotovo?
Staveniště bylo předáno 7. července 2026, dokončení se plánuje na první polovinu roku 2028. Zadávací dokumentace počítala s lednem 2029.
Kolik to stojí?
Podle podepsané smlouvy 137,2 milionu korun bez DPH, tedy 166,0 milionu s DPH. Dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace je 196 milionů.
Dá se tam jít na procházku?
Zatím ne, je to staveniště. Cesta pro pěší podél nového koryta se zmiňuje až po dokončení, tedy nejdřív v létě 2028. Cyklostezku žádná oficiální zpráva nepotvrdila.
Budou se v novém korytě chytat ryby?
Nový rybářský revír se zmiňuje, ale bez termínu a bez toho, kdo ho bude spravovat. Život se má do koryta vracet postupně: nejdřív nejjednodušší organismy, pak korýši a nakonec ryby, zhruba do tří let od dokončení.
