Lom Bílina: kde se na důl podívat a co s ním bude po roce 2033

Na webu Severočeských dolů svítí tlačítko Prohlídka provozu. Kdo na něj klikne s tím, že si objedná exkurzi do lomu Bílina, skončí u virtuální prohlídky na obrazovce. Dovnitř se běžně nedostanete. Podívat se na lom ale jde, jen je potřeba vědět odkud. A pospíšit si, těžba v něm skončí nejpozději v roce 2033.

Co je lom Bílina?

Lom Bílina je povrchový hnědouhelný důl na hranici okresů Most a Teplice, mezi Bílinou, Braňany, Mariánskými Radčicemi a Duchcovem. Provoz se oficiálně jmenuje Doly Bílina a patří Severočeským dolům ze skupiny ČEZ. Dřív nesl jméno Velkolom Maxim Gorkij. V letech 2014 až 2016 zabíral zhruba 18 km² a byl hluboký přes 200 metrů.

Od té doby se lom dál prohluboval. Často se o něm píše jako o nejhlubším povrchovém dole v Česku. Kvůli těžbě zanikly Břežánky, Břešťany, Jenišův Újezd, Liptice a Libkovice.

Kdy skončí těžba v dole Bílina?

Těžba uhlí v dole Bílina skončí nejpozději 31. prosince 2033. Termín potvrdil Český báňský úřad rozhodnutím zveřejněným v červenci 2025. Původně se počítalo s rokem 2035, o zkrácení ale požádaly samy Severočeské doly. Předcházela tomu květnová dohoda ministerstva životního prostředí se skupinou ČEZ, která doly vlastní.

Na ploše, kde se smí těžit, zbývalo podle odhadu z roku 2025 zhruba 31 milionů tun uhlí. Dalších asi 120 milionů tun leží za původními limity a v zemi zůstane. Doly Bílina zaměstnávaly na konci roku 2024 celkem 1 347 lidí.

Báňský úřad do rozhodnutí připsal, že sanace po konci těžby se nesmí zbytečně odkládat a mají jít postupně podle harmonogramu. Návrhy rekultivací se mají dělat s biology, odborníky na krajinný ráz a v úzké spolupráci s obcemi a místními iniciativami.

Dá se lom Bílina navštívit?

Běžně ne. Sekce Prohlídka provozu na webu Severočeských dolů je virtuální. Najdete tam prohlídky kolesových rypadel, zakladače, rekultivací, geologie a archeologického výzkumu v Libkovicích. Cenu, rezervaci ani místo srazu pro skutečnou exkurzi ne.

Prohlídka lomu Bílina se objednat nedá. Některé weby a souhrny z vyhledávače píšou opak. Dohledali jsme jen exkurze škol a oficiální návštěvy. Pravidelné veřejné exkurze pořádají Severočeské doly o Březenské pouti, ale do lomu Nástup Tušimice na Chomutovsku, ne do Bíliny.

Kdo to chce zkusit, může se obrátit přímo na Severočeské doly: telefon 416 754 569, e-mail info@sdas.cz. Virtuální prohlídka je na sdas.cz.

Kde se na lom Bílina podívat

Kaňkovská vyhlídka u Braňan

Nejblíž k lomu. Vyhlídku s altánem a informačními panely postavily Severočeské doly a v červnu 2020 ji předaly obci Braňany. Leží ve výšce 324 metrů u červené turistické značky z Braňan na Kaňkov. Vidíte z ní do dolu Bílina a dál na Krušné hory, Hněvín a Špičák.

Ministerská vyhlídka už nefunguje. Starší průvodce a mapy ještě uvádějí Ministerskou vyhlídku u Kaňkova, odkud byl vidět celý lom. Od veřejnosti ji ale odděluje zeď z betonových panelů a přístupná je jen z areálu dolu. Místo ní zamiřte na Kaňkovskou vyhlídku.

Rozhledna na elektrárně Ledvice

Nejvýš. Rozhledna na kotelně nového bloku elektrárny Ledvice má ochoz ve výšce 140 metrů a je nejvyšší rozhlednou v Česku. Je vidět celé Podkrušnohoří od Bořeně po Krušné hory a část lomu Bílina. Vstup i parkování jsou zdarma, bez rezervace vás ale nepustí.

Liptická vyhlídka u Duchcova

Volně přístupná a bez objednávání. Liptická vyhlídka stojí na místě obce Liptice, která kvůli těžbě zanikla. Cesta vede od duchcovského zámku po žluté značce, necelý kilometr po území bývalého dolu Pokrok. Je z ní vidět opravna rypadel dolu Bílina, zčásti elektrárna Ledvice, Bořeň, Milešovka a Krušné hory. Do samotné jámy odtud ale nedohlédnete.

Je dno lomu Bílina nejnižším místem Česka?

Ne. Dno lomu Bílina je nejníže položené místo v Česku pod širým nebem: v roce 2014 leželo 20,4 metru nad mořem a s těžbou dál klesá. Nejnižší přirozený bod republiky je u Hřenska, kde Labe opouští Česko, ve výšce 115 metrů. Hlubinné doly sahají ještě mnohem níž.

Co bude s lomem po roce 2033?

Že tu bude jezero, se píše už od roku 2008, kdy ČT24 uváděla plochu 1 050 hektarů. Hotové to ale pořád není. Vláda v červnu 2026 nechala otevřené dvě varianty: průtočné jezero, případně propojené s jezerem Most, nebo uzavřené jezero, které se bude plnit samo. Stát zadal další studie hlavně ke kvalitě vody a rozhodnout se má do 31. května 2029.

Opatrní jsou i v dolech. Martin Tykal, který v Severočeských dolech vede rekultivace, ve třetím loňském čísle zaměstnaneckých Hornických listů řekl, že lom Bílina nejspíš nepůjde zatopit vodou z řeky Bíliny. Voda v ní má problematickou kvalitu a už teď ji odebírá řada podniků. Hledají se proto jiné zdroje, třeba labský přivaděč nebo původní potoky odkloněné kvůli těžbě. Jezera podle něj možná nebudou tak velká, jak se plánovalo. Že nevzniknou vůbec, ale neříká. Propojování jezer tehdy označil za nereálné, vláda ho o rok později přesto nechala mezi variantami.

Jedna z jiných cest už se zkouší. Na části Radovesické výsypky nechávají doly krajinu zarůst samu, bez klasické rekultivace. Radovesická výsypka vznikla ze skrývky, tedy zeminy odtěžené nad uhlím v lomu Bílina, a sypala se v letech 1969 až 2003. Dnes přes ni vede naučná stezka s dvaceti panely, zhruba deset kilometrů po modré. Plán sanace a rekultivace se každé tři roky aktualizuje.

Co se našlo před postupem lomu

Než rypadla postoupí dál, projdou půdu archeologové. U Nesvětic odkryli raně středověké pohřebiště z 11. až 13. století, které Severočeské doly označují za největší známé pohřebiště svého druhu ve střední Evropě. Do roku 2017 tu prozkoumali 766 hrobů a našli 358 esovitých záušnic ze stříbra a bronzu, bronzové prsteny, železné nože, hrot kopí i stříbrné mince. Národní památkový ústav odhaduje, že hrobů bylo celkem až 2 000.

V předpolí dolu u Nesvětic zkoumali v roce 2013 i postavení německých protiletadlových děl, která za války chránila chemičku v Záluží.

V zaniklých Libkovicích vědci doložili osídlení už z mladší doby kamenné. U zaniklého středověkého kostela sv. Mikuláše, na jehož místě později stál kostel sv. Michaela, prozkoumali 90 hrobů a čtyři hromadné hroby s ostatky 300 až 400 obyvatel obce. Hřbitov se používal od začátku 13. do konce 18. století.

Kam dál kolem lomu