Málokterá oblast České republiky nabízí tolik krás k obdivu jako je právě pohoří Krušných hor. Pohoří, lemující Německé hranice se Saskem, se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku. Nejvyšší horou je Klínovec s kótou 1 244 m n. m. Zde můžeme mimo jiné najít jedno z nejznámějších lyžařských středisek. Vyžití tu však najdeme ve všech ročních obdobích. Pohraniční pohoří je lemováno turistickými stezkami a cyklotrasami, nespočtu turistických tras však dominuje 242 km dlouhá Krušnohorská magistrála, spojující Cheb až s dalekým Sněžníkem. Nejkrásnější je však v Krušných horách příroda.
Proč zrovna Krušné hory?
Název pohoří vznikl od staročeského slova krušec znamenající rudný kámen. Od tohoto slova bylo odvozeno sloveso krušit neboli drtit či mačkat. Základ rudného kamene má také německý název Erzgebirge znamenající Rudné hory. Tyto názvy jsou ale poměrně mladé. Hory nesly dříve například označení Rudohoří, franské Fergunna (Horstvo), saské Mirihwid (Temný les) nebo také staročeské Silva (les), popřípadě Vyšehory.
Není se také čemu divit. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud, které se tu ještě donedávna těžily. Pozůstatky těžby naleznete v horách dodnes – navštívit můžete například Vlčí a ledové jámy, štolu sv. Martin v Krupce, štolu Lehnschafter v Mikulově či okolí dolu Svornost v Jáchymově. Z dalších surovin, vzniklých výskytem rašelin, je nejvýznamnější hnědé uhlí v podkrušnohorských pánvích, jehož těžba razantně změnila ráz této krajiny.
Sopečná činnost dala předpoklad i několika léčivým pramenům, které pak daly vzniknout lázeňským střediskům v Jáchymově, Klášterci nad Ohří či Teplicích. Proslulé jsou i radioaktivní prameny, které vystupují na dříve těžených rudných žilách v Jáchymově.
Nejlepší výlety v Krušných horách
Léto v Krušných horách volá po toulkách zdejší přírodou. Není tu místo, kde by se vám nelíbilo, jsou tu však některé, které opravdu stojí za návštěvu.
Naučné stezky
Setkejte se s Ježíškem na nejznámější naučné stezce Ježíškově cestě! Boží Dar je místem, kde údajně bydlí Ježíšek a vyřizuje zde svoji poštu. Ježíškova cesta nabízí dva okruhy, delší s 12,9 km nebo kratší s 5,6 km. Je tedy jen na vašem uvážení, jakou trasou se vydáte. Na její trase plní různé úkoly, které zapisují do notýsku, který si předem zakoupí na Infocentru Boží Dar. Poplatek za Ježíškův zápisníček činí 50,- Kč. Trasa je lemovaná dřevěnými postavičkami, krásnými lavicemi a tabulemi s úkoly. Po celý rok tu děti též mohou zanechat svá přání na Ježíškově poště. Stezka je přístupná po celý rok, v zimě ale pozor, vede zde běžkařská trasa.
Božídarské rašeliniště, místo s mezinárodně významným mokřadem a Národní přírodní rezervací, si můžeme prohlédnout z naučné stezky, která tímto místem vede. Dřevěná stezka je dlouhá 3,2 kilometru. Začíná na začátku Krušnohorské magistrály. Podél trasy je rozmístěno 12 informačních tabulí, které informují o prostředí a zvláštnostech rašeliniště, historii těžby rašeliny v Krušnohoří a dalších zajímavostech. Naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.
Mýtická Krušnohorská stezka s magickým kouzlem odrážející bohatý duchovní život místních lidí, si můžete projít nedaleko obce Abertamy. Cestou narazíte na několik mýtických postav s informačnímu cedulemi vyprávějící příběhy pamětníků, z některých míst je i nádherný výhled do krajiny.
Rozhledny
Odkud se pořádně rozhlédnout do krajiny než z místních rozhleden? Krušné hory jich mají hned několik.
Rozhledna Klínovec se nachází na stejnojmenném nejvyšším vrcholu pohoří. Zde se také nachází restaurace, kde se můžete osvěžit. K rozhledně vede i lanovka, na nejvyšší vrchol se tedy dostanete s kočárkem i invalidním vozíkem.
Nad městem Abertamy najdeme vrchol Plešivec s rozhlednou, která zde stojí již od roku 1895. Po zdolání 66 schodů se vám otevře nádherný výhled do okolí. Restaurace je dostupná i autem.
Boží vyhlídka, nacházející se u horní koncové stanice lyžařského vleku za hotelem Praha přímo nad městem Boží Dar, vás ohromí svojí architekturou. Dřevěná trámová konstrukce vyhlídky je opláštěná nerezovými šablonami se dvěma velkoplošnými vyhlídkovými okny.
V zimě na lyže a běžky
Mezi nejnavštěvovanější skiareály patří zmiňovaný Klínovec, Pernink a Bublava. Pokud však raději běžkujete, Krušné hory lze na běžkách projet celé od nejzápadnějšího koutu až k východnímu konci. Protíná je Krušnohorská magistrála. V létě cyklistická trasa (značená jako Národní cyklotrasa 23), v zimě lyžařská. Celou řadu úseků mají cesty společnou, občas se ale rozdělují. Zatímco na kolo můžete nasednout už v Chebu (u vodní nádrže Skalka) a dojet až do Děčína, Krušnohorská lyžařská magistrála začíná nad Bublavou ve výšce 800 m n. m. Magistrála je však vhodná spíše pro pokročilé běžkaře, s dětmi lze projet jen její část.
Další výlety
Navštivte Flájský plavební kanál, nejstarší technickou památku svého druhu v České republice, se zaniklou obcí Fláje. V Krušných horách narazíte na přírodní úkaz Helenčiny vodopády. Za zmínku stojí také města Krupka a okolí, Kalek nebo Chomutov s krásným zooparkem.
Víte že…
V této době je možné zaznamenat debatu o vyhlášení chráněné krajinné lokality na území Krušných hor. Krušné hory jsou v České republice jediným pohořím, které není chráněné jako celek. Přitom je příroda Krušných hor mimořádně pestrá, zajímavá a cenná. Ta nejcennější místa jsou již chráněna. V oblasti se nachází dvojice ptačích oblasti, přes deset evropsky významných lokalit dále čtyři desítky maloplošných zvláště chráněných území, z toho 5 národních přírodních rezervací (Božídarské rašeliniště, Jezerka, Nebesa, Novodomské rašeliniště, Rolavská vrchoviště), 2 národní přírodní památky (Ciboušov, Doupňák), 13 přírodních rezervací a 24 přírodních památek.
Ochrana Krušných hor jako celku by měla vést k zachování a zlepšování krajinného rázu Krušných hor. Krajina by tak byla rozdělena do 4 zón, od nejpřísněji chráněnou až po tu nejméně chráněnou, podle kterých by se poté v krajině hospodařilo. Jak by zóny měly vypadat se dozvíte zde: https://www.nature.cz
Krušné hory by si určitě zasloužily ochranu velkoplošného zvláště chráněného území. Na podporu vyšší ochrany Krušných hor vznikla i petice, kterou podepsalo skoro 6 000 lidí. Přesto s myšlenkou vzniku CHKO nejsou všichni ztotožněni. V dnešní době dochází k jednání se všemi zainteresovanými obcemi a dalšími subjekty, pokud tedy dojde k vyhlášení se dozvíme nejdříve za rok.
Zdroje:
